SBĚR STARÉHO PAPÍRU VE ŠKOLNÍM ROCE 2010/2011

Zapoj se i ty do soutěže ve sběru starého papíru!

Jak bude soutěž probíhat?  Budeš nosit podepsaný a pevně svázaný papír (menší balíčky) po celý rok do třídy. Hmotnost nahlásíš třídní učitelce. Jednou za týden se nashromážděný papír uloží do místnosti k tomu určené. Pokud budeš mít velké množství papíru, které ti do školy povezou rodiče, domluvíme se na přesném termínu.

Odvoz papíru bude zajišťovat firma: F.I.I. s.r.o.,  Pacovská 961/7, 140 00 Praha. Všechny svozy budou provádět zdarma, jakmile se nasbírá 3 000 kg papíru.

  Do balíčků dávej:

   1. pouze karton (1,40 Kč/kg)

   2. časopisy, letáky, noviny, volné listy (1,60 Kč/kg)

 Vyhodnocení bude dvojí:

     a.    takto získané peníze budou použity na nákup kopírovacích papírů,

           odměn pro děti,…

     b.    celkové množství za třídu – finanční ohodnocení

                 celkové množství na žáka – finanční ohodnocení

….A PERLIČKY ……

   *     Spalo se mi dobře, ale jedna holka chrápala.

   *   Na oběd jsme měli knedlíkovou polévku a houbovou omáčku s rýží.

   *   Šli jsme do sálu a dělali jsme Vlasáka na body. Nejvíc nasbírali Bobříci a Hošáci – 13 bodů.

   *   Vyráběli jsme z kůry řetízky . . .

   *   Po večeři jsme šli na hudbu. Hudba byla taková, že jsme tam mohli hrát na různé nástroje.

   *  . . . vzali jsme si papírek se sichyrajskou. . .

Bylo milé pondělní ráno. Celá hodná 4.C z Kpt. Jaroše se sešla na bílém parkovišti, aby si do zlého auta pana Málka uložila svoje chytrá zavazadla. Všichni žáci šli zamilovaným krokem na modré autobusové nádraží v Třebíči, odkud jel špinavý autobus na Chaloupky.

V 9 hodin jsme byli na slabém očekávaném místě. Přivítala nás mokrá paní učitelka Sára. Ubytovali jsme se ve velkých pokojích. Připravili jsme si geniální místečka, kam jsme se večer uložili k hloupému spánku. Dříve než jsme šli plesnivě spát, jsme si vyrobili suché máslo, hranatý sýr, mladé voskové svíčky, bojová krmítka pro ptáčky, které jsme pozorovali nesnesitelným dalekohle-dem. Odpoledne jsme si s chlupatým Lubošem vyřezávali matčina srdíčka, dlouhosrsté masky, pracovité koňské hlavy, prasklé duchy. Vyřezávali jsme comebackovým nožem. Všichni hrozně pracovali. Nikdo se nepořezal.           

Noc byla vystrašená, tlustá, zmutovaná, nikdo nemohl ve svém hubeném spacáku usnout, neboť jej otravoval nahý soused ze strany pravé a současně dlouhý soused ze strany levé.

Úterní kulaté ráno bylo mlhavé. Naštěstí jsme nemuseli jít ven, protože jsme pekli svalnaté placky, smradlavé pražmo, voňavé chlebánky. Jen Natka, Marťa a Dan topili v zimní peci, která byla na zahradě. Odpoledne jsme se špičatým Michalem soutěžili v bláznivých znalostech o České republice.

Co nás zítra čeká, to ještě nevíme. Ale až se nás naši plešatí rodiče zeptají, co nám dobrého uvařili, tak jim řekneme, že snídaně byly kytičkované, obědy vyžužlané, svačiny teplé a večeře ???  Nejlepší stejně byly ledové mlsky, kterými nás vybavili naši placatí rodiče.            

                                                           Celá třída

                                    21.1.2010

V pátek jsme byli na plavání. Po svačině, když začala  

angličtina, přišli čerti s andělem a Mikulášem. Naše paní  

učitelka měla připravený fotoaparát, ale učila ve třetí  

třídě, proto nás vyfotila až v jídelně.

Dne 3. 12. 2009 jsem šla s maminkou do školy na vánoční dílničky. Jako první jsem si vyrobila modrého ptáčka, potom svícínek, přáníčko a nakonec hvězdu. Hvězda se nám tolik líbila, že ji pořád doma vyrábíme. Bylo to krásné odpoledne. Doufám, že dílničky budou pořád hezčí a hezčí. Nikdy na den 3. 12. roku 2009 nezapomenu.

                                                                                    IVA

Na dílničkách jsem dělala baňku z korálků a plastových proužků, čerta a andílka, přání, jmenovku na dárek.Čerta jsem udělala tak, že jsem si vystřihla hlavu, kabát, ruku, rohy a jazyk. Nalepila jsem hlavu na kabát, růžky a jazyk na hlavu, ocas ke kabátku. Pak nám paní vychovatelka tavnou pistolí přilepila vlasy a pytel.

                                                                                  VERČA

Na vánočních dílničkách jsem si vyrobila korálkovou kuličku.

Navlékli jste si pět kuliček, provlékli je zpět. Totéž jste udělali ještě jednou, navlékli jste průhledné pásky z umělé hmoty a zase svázali … a máte to hotové.

Dílničky se mi moc líbily a zůstaly mi moc hezké výrobky.

                                                                                     NATY H.

13.října byli u nás ve třídě dva příslušníci MĚSTSKÉ POLICIE.

Poučovali nás o bezpečnosti. Říkali nám, že nemáme otvírat cizím lidem, nemáme si od nich brát sladkosti. Když někdo zazvoní nebo zaklepe, tak se máme kouknout kukátkem, můžeme se zeptat i přes dveře a podle hlasu , poznáme, jestli je to zloděj nebo rodiče.

Policista si vybral jednu holku a jednoho kluka. Soniu a Tomáše G. Sonii oblékli reflexní vestu a na hlavu ji dali klobouk pro holky.Ten klobouk nemůžou nosit kluci. Ještě ji do ruky dali plácačku. Né tu na muchy, ale tu s kterou se zastavují auta. Tomáše oblékli do neprůstřelné vesty, čepice pro kluky a dali mu pendrek.                                

                                                 Maky

Téma   LES  jsme ukončili projektem. Do školy jsme si přinesli přírodniny, které jsme našli v lese. Kaštany, žaludy, bukvice, šišky, šípky, větvičky z různých stromů a keřů, mechy, …….někteří našli dokonce houby. Paní učitelka nám dala velký papír a našim úkolem bylo vytvořit nějaký obrázek.

Já, Martin M., Sonia, Adéla a Paťa jsme lepili les. Nejvíc věcí donesl Paťa. Přinesl bukvice, žaludy, kaštany a větvičky. Sonia měla větve a kaštany, Adéla jenom větvičky. Nejvíc přírodnin nalepil Martin, přitom nic nepřinesl. Sonia věci natírala lepidlem, dávala je Paťovi, aby je nalepil na papír a přidržel je tam. Taky nám pomáhala paní vychovatelka od Patrika.

                                                                                   Jakub

 Sběr kaštanů a žaludů

 Uskuteční se ve středu 21.10.2009 v 7,00 hodin před školou

 pro Myslivecké sdružení v Čáslavicích. Přinesené kaštany a žaludy zvažte!

  Děkuji.

SBĚR PAPÍRU – 5.11.2009 OD 7.00 HODIN

PODMÍNKY:

1. Přinesu papír pevně svázaný a přesně zvážený.

   Prosím rodiče, aby vytvářeli menší balíky pevně svázané. Sběr na   

    nákladní auto nakládají děti.

2. Množství papíru nahlásím zapisovatelům nebo p. vychovatelce  

    Vondráčkové nejpozději během 5.11.2009 a ve třídě p. učitelce.

DO SBĚRU NEPATŘÍ KARTON!

VYHODNOCENÍ:

3. Množství papíru na podzim i na jaře se sčítá.

4. Nejlepší sběrači pojedou v červnu 2010 na hodnotný výlet.

5. Tři nejlepší kolektivy budou odměněny finančním příspěvkem    

   do třídního fondu.

8.října 2009 – BĚH NADĚJE

                      Motto: ,,  Nejde o rekordy, jde o běh za společným cílem.“

 Běh naděje, tak se od roku 2008 nazývají všechny běhy v České republice, které jsou spojeny se sbírkou na výzkum rakoviny. Běh je inspirován nám všem známým Během Terryho Foxe. Proč změna názvu. Ochranná známka BTF je zaregistrována Kanadským nadačním fondem T.Foxe. Zpřísnění podmínek konání běhu pod názvem BTF se neslučovaly s právními předpisy v naší republice a tímto byla ohrožena mnohaletá tradice běhů a jedinečný projekt, jak získat peníze  potřebné na výzkum rakoviny v České republice. Proto se organizátoři běhů rozhodli zachovat myšlenku, ale musel být změněn název na Běh naděje, který se  váže na životní příběh mladého Kanaďana, kterému byla v jeho 18 letech amputována noha postižená rakovinou kostí. Terry prožíval těžké období a při tom se v něm zrodila touha překonat bezmocnost. Rozhodl se běžet napříč Kanadou a uspořádat finanční sbírku na výzkum rakoviny. Po pečlivé přípravě se 12. dubna 1980 vydal z východního pobřeží kanadské provincie Newfoudland na trať "maratónu naděje". Za 143 dní uběhl 5.565 km. Denně absolvoval v průměru 39 km. U Thunder Bay v provincii Ontario byl nucen svůj hrdinský maratón ukončit. Rakovina se rozšířila do plic a 28.června 1981 zákeřná nemoc ukončila Terryho život v nedožitých 23 letech. Stal se hrdinou v srdcích miliónů Kanaďanů a jeho "maratón naděje" a nově vzniklá tradice velmi rychle pronikla za hranice Kanady. 

Hlavní principy běhu:

* Běh naděje je dobrovolná charitativní akce spojená s veřejnou sbírkou

* Všechny prostředky získané ve sbírce jsou  věnovány na výzkum rakoviny v ČR

* Běh naděje má dvojí účel - získat prostředky na výzkum rakoviny a zároveň iniciovat solidaritu mezi lidmi

* Komercionalizace běhu je nepřípustná

* Náklady na organizační zajištění běhu musí být kryty z jiných prostředků než z výtěžku sbírky v den konání běhu

* Běh je nesoutěžní

* Trať běhu je možno absolvovat jakýmkoli způsobem a může se ho zúčastnit kdokoli

* Účastníci mohou přispět i prostředky od svých přátel, rodinných příslušníků nebo kolegů, kteří se běhu nezúčastní

I my jsme se Běhu naděje zúčastnili. Byli jsme mezi prvními běžci. Natáčeli nás do televize a budeme i v novinách, protože nás fotili do Horáckých novin. Do sbírky jsme přispěli částkou 350,- Kč. 100,- Kč daly paní učitelka a vychovatelka, z třídního fondu jsme věnovali 250,- Kč.

  foto před během

a foto po běhu :-)

Z MARTINOVA ZÁPISNÍKU

    -  neandrtálec bydlel v jeskyni

    -  byl 120 cm vysoký

    -  dožíval se 40 let

    -  používal kamenné nástroje

    -  dělali si stany z kůží a klů

    -  pravěký člověk hodně maloval v  jeskyních

    -  vypalováním limonitu vznikla červená barva

    -  u Přerova se našlo hodně koster

    -  mamut srstnatý – výška 2,50  – 3 metry

                                          váha   5 – 7 tun                                      

                                          potrava – 150 kilogram denně

                                          měl veliké zuby

    -  u Přerova se našlo hodně  koster

    -  1996 byl objeven hrob Brněnského šamana.  Ten zemřel na nemoc rozpadávajících se kostí

    nástěnné malby

Mamut s mládětem

                           6.října – Anthropos Brno

                              Byli jsme v Brně v muzeu pravěku. Moc se nám tam líbilo.

   Když jsme přišli k muzeu, tak jsme se nejdřív nasvačili, nakoupili si v bufetu a šli jsme se podíval na výstavu k 200. výročí narození Charlese Roberta  Darwina. Bylo to tam moc hezké. Výstava byla rozdělena na dvě části. První nás seznámila s prací p. Darwina, druhá byla věnovaná živočichům, které můžeme potkat v deštných pralesích a na Galapágách.  Nejhezčí pohled na tuto část výstavy byl z paluby lodě, která stála uprostřed výstavního sálu. Když jsme se všichni na chvilku utišili, slyšeli jsme zvuky, které vydávala zvířata žijící v těchto místech. Po prohlídce této výstavy jsme šli do sálu, kde nás seznámili s dobou dávno minulou. S tím, jak se člověk vyvíjel, čím se živil, jak lovil, maloval… Viděli jsme kostry opravdových zvířat, která žila v této době. Byl tam i mamut s mládětem a spousta dalších exponátů. Výklad nás velmi zaujal, dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí o této době.

   Autobusem jsme jeli do centra Brna, kde jsme navštívili Kapucínskou kryptu a podívali se na mumie, které jsou tu uloženy. Odtud jsme šli na Zelný trh a ke Staré radnici. Prohlédli jsme si kolo i draka, o kterých jsme si ve škole četli. Prošli jsme se po náměstí Svobody a u Janáčkova divadla na nás čekal autobus, který nás odvezl zpět do Třebíče.

   V Třebíči jsme byli před druhou hodinou. I když jsme s sebou měli svačinu a nakoupili jsme si nějaké dobroty, všichni pospíchali na peciválky s mákem.

Dne 24.9. 2009 se celý 1. stupeň zúčastnil Svatováclavského sportování.

Deváťáci netrpělivě čekali,  až paní učitelky vypustí první družstvo ze 47. Nejdříve jsme dostali barevné lepky s číslem, potom jsme se v šatně přezuli a šli jsme se seřadit do družstev na duhové hřiště. Ta jsme vytvořili podle čísel. Každá paní učitelka si vzala skupinu po pěti družstvech a o ty se po celou dobu starala. V 9,00 hodin bylo zahájeno soutěžení. Některé skupinky šly soutěžit do školy, jiné zůstaly na hřišti, kde si zahrály různé hry, jiné šly na start, který byl v lese u prolézaček.

Ve škole se soutěžilo v suterénu. Chodilo se na chůdách, házelo se s míčem, který byl na padáku, běhal se slalom, skákalo se po různě velkých barevných kamenech, házelo se hvězdou, která se musela chytnout do jedné ruky,…  Na patře u ředitelny byly obrázky, které jsme si měli zapamatovat, napsat je na papír. Byl tam míč, pes, dort, ponožky, auto, tužka , pero.

Venku jsme běželi po trase dlouhé asi dva kilomet-ry. Start byl v lese nad rybníkem proti Novému hřbitovu, konec trasy byl na průlezkách pod Lagunou. Cestou všechna družstva musela plnit tyto úkoly: házení papírové koule proti kelímkům, hodit létající talíř na padák, který ležel na zemi, skákání přes švihadlo, prohodit papírovou kouli zavěšeným kruhem, skákat mezi nataženými provázky – nesměli jsme se provázku dotknout, hodit  ringo kroužek na tyč, projet dráhu na koloběžce, přejít po prkně, překonat dráhu, kde se podlézaly a přeskakovaly tyče, doběhnout na dětské hřiště pod Lagunu. V cíli jsme odevzdali kartičku, do které se zapisovaly naše výkony a šli jsme do školy na hřiště. Než se sešla všechna družstva, hráli jsme různé hry.  V 11 hodin byly vyhlášeny výsledky. Naše třída dopadla velice dobře. Tobias  byl členem družstva 41, které obsadilo 3. místo. Dostal propisovačku. Anička soutěžila v družstvu 28 a umístila se na 2. místě. Odměnou byla propisovačka a pastelky. Po vyhlášení se šlo do tříd. Tobi při běhu spadl a rozbil si koleno, tak mu to paní učitelka vydesinfikovala a zalepila. Měl taky v kalhotách díry.

Den se nám všem líbil a skončil společným obědem ve školní jídelně. Dost nám při soutěžení vyhládlo, hrachová kaše přišla všem k chuti.      

                                                                             Text: Andry, Leni, Verča a Karol

AKCE  DOPRAVNÍ  HŘIŠTĚ

14. ZÁŘÍ  JSME BYLI NA DOPRAVNÍM HŘIŠTI V TŘEBÍČI BOROVINĚ.

DVĚ VYUČOVACÍ HODINY JSME PROBÍRALI TEORII – DOPRAVNÍ ZNAČKY A HLAVNĚ JSME ŘEŠILI KŘIŽOVATKY. ZBÝVAJÍCÍ ČAS BYL URČEN JÍZDĚ NA DOPRAVNÍM HŘIŠTI. KAŽDÝ SI VZAL KOLO A SÁM SI URČOVAL TRASU JÍZDY. MUSELI JSME DBÁT NA DODRŽOVÁNÍ PRAVIDEL SILNIČNÍHO PROVOZU. PAN WEBER SLEDOVAL, JAK SE NÁM TO DAŘÍ. UPOZORŇOVAL NÁS NA PŘÍPAD-NÉ PŘESTUPKY.

V KVĚTNU PŮJDEME NA DOPRAVNÍ HŘIŠTĚ ZNOVU. BUDEME JENOM JEZDIT NA KOLE PODLE DOPRAVNÍCH PŘEDPISŮ. POKUD NEPŘIJDEME O ŽÁDNÝ Z PĚTI BODŮ A NAPÍŠEME DOBŘE TESTY, ZÍSKÁME ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ NA KOLO.

I KDYŽ NEBYLO PĚKNÉ POČASÍ, DEN NA DOPRAVNÍM HŘIŠTI SE NÁM MOC LÍBIL.

VOLBA  DO ŠKOLNÍHO PARLAMENTU

15. září se uskutečnila volba žáků  do žákovského parlamentu. Volba proběhla  tajným hlasováním.

   Jeden hlas získali – Simča, Andrejka, Verča, Paťa, Naty P., Miky

  Dva hlasy – Tobi, Tomas, Ivo, Karol, Žanda

  Tři hlasy – Naty H., Iva, Lenka

  Čtyři hlasy – Dan

  Pět hlasů – Kubík

  Šest hlasů – Maky, Marťa